Poučení spotřebitele a Vnitřní oznamovací systém

ve smyslu ust. § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen jako „OZ“) (dále jen jako „Poučení“)

realizované ze strany společností:

Jana Fleková, IČO 756 02 687, se sídlem 17. listopadu 138/14, Boskovice, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 55828 (dále také „Zprostředkovatel“)

adresované všem potencionálním klientům Zprostředkovatele, kteří jsou v postavení spotřebitelů (viz ustanovení § 419 OZ) a kteří mají zájem o uzavření Zprostředkovatelské smlouvy a dvoustranné Smlouvy o složení blokovacího depozita (dále jen „Smlouva“) se Zprostředkovatelem (dále jen jako „Zájemce“)

Zprostředkovatel tímto v souladu s platnou právní úpravou poučuje každého konkrétního Zájemce (v souvislosti se Smlouvou, kterou Zájemce hodlá uzavřít se Zprostředkovatelem) o tom, že:

Smlouva spadá pod režim OZ;
Předmětem služby nabízené Zprostředkovatelem má být zprostředkování prodeje nemovitých věcí / pronájmu nemovitých věcí / podnájmu nemovitých věcí / převodu podílu v korporaci s výjimkou podílu v bytovém družstvu / převodu družstevního podílu atd. třetí osobě; nebo zablokování nemovitosti, o kterou má Zájemce zájem.
Návrh Smlouvy bude zaslán e-mailem, předán osobně nebo k vyzvednutí v kanceláři. • Cena služby Zprostředkovatele (dále jen „Provize“) bude činit pevnou (paušální) částku uvedenou ve Smlouvě.
V případě, že Zprostředkovatel je plátce DPH, Provize bude vždy zatížena daní z přidané hodnoty (DPH) ve smyslu platné právní úpravy, přičemž stávající sazba DPH činí 21 % ze základu daně (tj. ze sjednané Provize), tedy Zájemce bude povinen uhradit Zprostředkovateli jak sjednanou Provizi, tak i DPH.
Veškeré náklady Zprostředkovatele spojené s činností dle Smlouvy jsou zahrnuty ve sjednané Provizi;
Práva Zájemce z případného vadného plnění služeb, stejně jako podmínky těchto práv se řídí ustanoveními § 1914 a násl. OZ (zejména viz § 1915 až 1916, jakož i 1921 až 1925 OZ).

Zvláštní poučení o možnosti odstoupit od Smlouvy, byla-li tato uzavřena mimo prostory obvyklé pro podnikání Zprostředkovatele (k tomu viz i ustanovení § 1828/2 OZ):

Máte právo odstoupit od Smlouvy (bez udání důvodu), a to do 14 dnů od uzavření Smlouvy.
Pro účely uplatnění práva na odstoupení od Smlouvy musíte o svém rozhodnutí odstoupit od této informovat (vložte Vaše jméno a příjmení, obchodní firmu/název, adresu sídla a případně Vaše telefonní a faxové číslo a e-mailovou adresu) formou jednoznačného prohlášení (např. dopisu zaslaného prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, faxu nebo e-mailu). Můžete použít dále uvedený vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, není to však Vaší povinností.
Aby byla dodržena lhůta pro odstoupení od Smlouvy, postačuje odeslat sdělení o uplatnění práva odstoupit od Smlouvy před uplynutím příslušné lhůty.
Odstoupí-li Zájemce od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a Zprostředkovatel s plněním na základě výslovné žádosti Zájemce začal před uplynutím lhůty pro odstoupení od Smlouvy, uhradí Zprostředkovateli poměrnou část sjednané ceny za plnění poskytnuté do okamžiku odstoupení od Smlouvy. Je-li sjednaná cena nepřiměřeně vysoká, uhradí Zájemce Zprostředkovateli poměrnou část ceny odpovídající tržní hodnotě poskytovaného plnění.

Zároveň Vás však výslovně poučujeme (ve smyslu ustanovení § 1837 OZ), že nebudete mít právo odstoupit

od Zprostředkovatelské smlouvy (za shora uvedených podmínek), pokud jste požádal, aby poskytování služeb začalo již během lhůty pro odstoupení od Zprostředkovatelské smlouvy, a přitom Zprostředkovatel zprostředkoval (nejpozději v den předcházející odeslání oznámení o odstoupení) osobu mající zájem o předmětnou nemovitou věc za podmínek stanovených ve Zprostředkovatelské smlouvě.
od Smlouvy o složení blokovacího depozita (za shora uvedených podmínek), pokud jste požádal, aby poskytování služeb začalo již během lhůty pro odstoupení od Rezervační smlouvy, a během této lhůty již byl naplněn účel Smlouvy o složení blokovacího depozita a byla podepsána smlouva mezi majitelem nemovitosti a Zájemcem.

V takovémto případě nebude k Vámi odeslanému odstoupení (z pohledu Zprostředkovatele) přihlíženo, a to bez ohledu na to, zda jste byl o zprostředkované osobě již informován ze strany Zprostředkovatele; čímž samozřejmě není dotčena možnost posouzení věci soudem.

Vzorový formulář pro odstoupení od Smlouvy:

Oznámení o odstoupení od Zprostředkovatelské smlouvy/Smlouvy o složení blokovacího depozita

Adresát (zprostředkovatel): …

se sídlem: …

e-mail: …,

Oznamuji, že tímto odstupuji od Zprostředkovatelské smlouvy/Smlouvy o složení blokovacího depozita ze dne … vztahující se k nemovitým věcem v k. ú. …

Vaše jméno a příjmení: …

Vaše adresa: …

Datum: …

Váš podpis: (pouze pokud je tento formulář zasílán v listinné podobě)

Zájemce má zároveň právo obrátit se se svou stížností (bude-li Zájemce mít za to, že došlo k porušení zákonných práv spotřebitelů ze strany Zprostředkovatele) na Českou obchodní inspekci, případně na obecní živnostenský úřad Zprostředkovatele. V tomto směru Zprostředkovatel odkazuje Zájemce i na znění zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění.

Zájemce má možnost mimosoudního řešení případných spotřebitelských sporů, pokud je v postavení spotřebitele. Souhrnné informace k této problematice jsou na webu České obchodní inspekce www.coi.cz. Všechny návrhy ve spotřebitelských sporech mezi Zprostředkovatelem a Zájemcem je třeba zasílat na Českou obchodní inspekci.

Zásady ochrany osobních údajů Zprostředkovatele jsou uveřejněny na stránkách http://www.rkpohoda.cz/.

Vnitřní oznamovací systém

podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů

(whistleblowing)

1. Úvod

Společnost ... (dále jen “Realitní zprostředkovatel“)již od svého vzniku dbá na svoji dobrou pověst, a proto klade důraz na čestné, zákonné, etické a transparentní jednání jak uvnitř společnosti, tak i vůči klientům, dodavatelům a jiným třetím osobám zároveň. „Realitní zprostředkovatel“ netoleruje protiprávní jednání a snaží se vždy činit vše pro to, aby byla možnost protiprávního jednání ze strany jejích zaměstnanců, spolupracovníků, statutárních orgánů a jiných osob eliminována.

„Realitní zprostředkovatel“ tak doposud činil zejména prostřednictvím ustanovení § 251 zák.č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v rámci pracovně-právních vztahů, resp. skrze vnitropodnikovou firemní kulturu a společenskou zodpovědnost.

Nově „Realitní zprostředkovatel“ zavádí tento vnitřní oznamovací systém, který umožní lépe oznamovat možné protiprávní jednání a chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními (whistleblowing), čímž přispěje k dalšímu formování firemní kultury ve společnosti a rozvoji profesionálního a etického podnikání v České republice i zahraničí. Prioritou je vytvoření takového systému a firemního prostředí, které umožní osobám oznámit podezření na trestný čin, přestupek či jiné škodlivé jednání bez obav z postihu a s jistotou, že jejich podnět bude řádně prošetřen a v případě pochybení budou přijata příslušná opatření ke zjednání nápravy.

2. Podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání

A. Jaké jednání lze oznamovat?

A.1 Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“) upravuje oznámení, které lze oznamovat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, resp. podle ustanovení § 2 zákona o ochraně oznamovatelů.

A.2 Jedná se o možné protiprávní jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti a které:

a) má znaky trestného činu,

b) porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo

c) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:

1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,

2. daně z příjmů právnických osob,

3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

4. ochrany spotřebitele,

5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,

6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,

7. ochrany životního prostředí,

8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,

9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,

10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,

11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,

12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,

13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo

14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

A.3 V případě, že se nejedná o oznámení jednání mající znaky trestného činu, musí oznamované jednání porušovat předpisy spadající do oblastí vymezených výše pod č. 1 až 14.

A.4 Prací nebo jinou obdobnou činností, jak je uvedeno v ustanovení § 2 odst. 3 a 4 zákona o ochraně oznamovatelů, se rozumí:

a) závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,

b) služba,

c)samostatná výdělečná činnost,

d)výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,

e)výkon funkce člena orgánu právnické osoby,

f)plnění úkolu v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,

g)správa svěřeneckého fondu,

h) dobrovolnická činnost,

i) odborná praxe nebo stáž,

j)výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění

A.5 Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost.

B. Jakým způsobem lze oznámení učinit?

B.1 Oznámení lze podat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému „Realitního zprostředkovatele“ (dále jako „příslušná osoba“), Ministerstvu spravedlnosti ČR nebo uveřejnit za podmínek uvedených v ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně oznamovatelů.

B.2 Příslušná osoba je osoba, která je určena „Realitním zprostředkovatelem“ k přijímání a posuzování důvodnosti oznámení o možném protiprávním jednání, která navrhuje (v případně důvodnosti oznámení) opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu.

Příslušnou osobou byl jmenován/a: ..., ... (pozn.: jméno a pracovní zařazení).Ten při výkonu své činnosti postupuje nestranně a je vázán mlčenlivostí.

B.3 Oznámení je možné podat příslušné osobě, to jest panu/paní ...:

1) Písemnědoručením v obálce označené „VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM“, na které je uvedeno „Neotevírat, důvěrné“ na adresu:

jméno: ...
firma:Finančnímu analytickému úřadu ...
adresa: ...

2) Elektronickyna e-mailovou adresu: ...

3) Telefonickyna telefon příslušné osoby tel.č.: ..., která se posléze s oznamovatelem osobně sejde.

C. Jaký je postup při či po doručení oznámení?

C.1Prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému lze oznámení podat ústně nebo písemně (viz odst. B.1 až B.3). Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná osoba povinna oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal.

C.2O přijetí oznámení podle odstavce C.1 je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže

a) oznamovatel výslovně požádal příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala, nebo

b) je zřejmé, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě.

C.3Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím. Odstavec C.2 se použije obdobně.

C.4Zjistí-li příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele.

C.5Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba povinnému subjektu navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Je-li oznámení podáno u příslušné osoby povinného subjektu, pro který oznamovatel nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, navrhuje příslušná osoba nápravná opatření osobě, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nevylučuje-li to povaha věci. Nepřijme-li povinný subjekt opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření; to neplatí, jde-li o opatření navržené jiné osobě než povinnému subjektu, který tuto příslušnou osobu určil. O přijatém opatření povinný subjekt neprodleně vyrozumí příslušnou osobu, která o něm bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele. Odstavec C.2 se použije obdobně.

C.6Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které jí jsou známy, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.

C.7 O ústním oznámení se pořídí jeho zvuková nahrávka nebo záznam, který věrně zachycuje podstatu ústního oznámení. Zvukovou nahrávku ústního oznámení lze pořídit pouze se souhlasem oznamovatele. Příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec umožní oznamovateli, aby se k záznamu nebo přepisu zvukové nahrávky, byl-li pořízen, vyjádřil; vyjádření oznamovatele se k záznamu nebo přepisu přiloží.

D) Zákaz poskytnutí údajů a evidence a uchovávání oznámení

D.1 Příslušná osoba neposkytne informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení. Tuto povinnost má i třetí osoba, která získá přístup k oznámením nebo do evidence údajů o přijatých oznámeních v rozporu s § 21 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů

D.2 Informace o totožnosti oznamovatele je možné poskytnout jen s jejich písemným souhlasem, ledaže je příslušná osoba povinna tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů. Poskytují-li příslušná osoba informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné moci je povinna o tom předem oznamovatele vyrozumět společně s důvody, pro které jsou povinni informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby se k poskytnutí informace vyjádřil.

D.3 Příslušná osoba je povinna v elektronické podobě vést evidenci údajů o přijatých oznámeních, a to v rozsahu:

a) datum přijetí oznámení,

b) jméno, příjmení, datum narození a kontaktní adresa oznamovatele, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, jsou-li jim tyto údaje známy,

c) shrnutí obsahu oznámení a identifikace osoby, proti které oznámení směřovalo, je-li jim její totožnost známa,

d) datum ukončení posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou a jejich výsledek.

D.4 Příslušná osoba je povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení.

D.5 Do evidence podle odstavce D.1, k dokumentům souvisejícím s oznámením a k oznámením uchovávaným podle odstavce D.2 má přístup v případě oznámení podaných prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému pouze příslušná osoba.

E) Možnost podat oznámení Ministerstvu spravedlnosti, resp.

v případě porušení AML zákona Finančnímu analytickému úřadu

Zaměstnanci dle ustanovení § 2 odst. 3 a 4 zákona o ochraně oznamovatelů mohou podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů podat oznámení taktéž Ministerstvu spravedlnosti, nicméně při oznamování porušení zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákona) je nutné využít oznamovací systém Finančního analytického úřadu (FAÚ).